
Tittle:Forever With Love
By:Makky
Part:2
Harry!.Stál tam Harry.Slzy se mi ploužili po tváři a já jsem ho obejmul sice ze zad ale obejmul jsem ho.Skvělej pocit když mužete zase někoho po dlouhý chvíly obejmout.Otočil se na mě a usmál se.Jeho usměv mě vždycky dělal štastným.
"Harry?"usmál jsem se sice se slzama.
"Lou! Tak moc si mi chyběl.Den co den na tebe myslím."řekl Harry usmál se a koukal do mých krystalových oči.
"Ale kde to jsme a jak to že tě vidím?"zeptal jsem se smutně a slzy stále nepřestávaly téct dolů.
"Tohle je tunel smrti Lou.I já se divím že jsi tu.A vlastně za chvilinku zmizíš protože jsi jestě moc mladý a štastný na to aby si umřel."řekl Harry smutně a jeho oči se zase leskly.Jeho smaragdový oči jsem znovu mohl vidět.Jeho kudrdliny které jsem doslova miloval jsem mohl znova projed rukou.Kluka kterýho jsem miloval jsem mohl obejmout.Nechtělo se mi od něho.
"Proč nemůžu být s tebou?"zeptal jsem se smutně.
"Protože,na tom nejsi tak špatně.Můžeš žít.A pamatuj jsem všude a budu na tebe dávat pozor.Budu tvůj duch.Budu tvoje srdce ale pamatuj ! Máš mě jenom v srdci.Nikdo mě nevidí jenom ty a tvoje srdce."řekl a pohladil mě po tváři.
Naposledy jsem ho objal se slzama v očích a nechtěl ho pustit chtěl jsem ho sebou.Chtěl jsem být sním.S mým nejlepší kamarádem s mojí nejlepší a největší láskou.Jenom to že jsem ho viděl pět minut mě ničelo.
Při objímání jsem začel být neviditelný a z Hazzova objetí odcházel Harryho slzy padaly na mojí ruku a usměv mi rozzářil obličej.Jestě jsem ho stihnul políbit ale to už jsem docela zmizel.
"No tak Louisi naskoč!Naskoč! Naskoč"křičel doktor kterej na mě seděl a pumpoval mi srdce.
Vrátil jsem se.Byl jsem zase v tý nemocnici.Chtěl jsem být s Harrym.Ne tady.Tak Moc jsem to chtěl.Zase jeho.
"Je zpátky! Ale potřebuje klid.Myslím že nejlepší bude když přijdete zítra"řekl doktor mý rodině která ihned odešla a nechala mě tam.I doktoři odešli.Bolesti mě nepřestávali.A najednou se tam na židli objevil ... HARRY!
"Harry?"špitnul jsem svým tenoulinkým hlasem.Při nárazu jsem si hlas poškodil takže jsem nemohl mluvit proto jsem to jenom špinul a i to bolelo.
"Nemužeš mluvit,neboj jsem tu s tebou"usmál se a chytnul mě za ruku.
A pokračoval. "A počkám až usneš,všude budu s tebou.Jako dřív"řekl a usmál se.
Bylo mi sním tak užasně akorád mě bolelo když zmizel a po pár hodinách se zase objevil.Bolelo to.Když jsem usnul zdálo se mi o něm,přemýšlel jsem o něm.Všechno bylo o něm něž jsem definitivně usnul.
*******************************************************************************************************************************************************
Ráno už to bylo o trošku lepší.Myslím s mým tělem ne stím davem v nemocnici.Novináři,policisti,fotbalisti,fanoušci,rodina a Harry..který byl pryč.Neviděl jsem ho nikde.Nebyl tu.Hledal jsem ho očima po pokoji nic.
Sestřička mi přinesla jídlo.
"Tak co? Je vám líb?"zeptala se mile.
"Jde to"špitnul jsem.
"Koukám že už dokážete trošku mluvit ale neměl byste"řekla a sedla si ke mě kde mě začela krmit.
¨Bylo mi to trapný ale sám jsem se nemohl najíst.

