
"Už jsem ti řekla že máš ten nejhezčí hlas! Tak pořád neopakuj že ne"řekla naštvaně Karoline.
"Vůbec si to nemyslím v X-faktoru? Nemám šanci!"řekla jsem smutně.
"Prestan prosím tě! Zítra jedeme k tvýmu tátovi aby si se mohla přihlásit do tý soutěže!"rozkázala naštvaně Kar.
"Okay,Okay.Jdu si zbalit věci"řekla jsem a šla do pokoje zbalit si věci.
Ani nevím jak dlouho tam budeme.A jestli mě vůbec vezmou či prolezu dalšíma kolalama.Všichni tvrdí že mám dobrý hlas,ale sama nevím.Soutež X-faktor není tak jednoduchá a zvlášt se Simonem Cowelem ale co za zkoušku to stojí.
Házela jsem věci do kufru,vlastně mě to ani moc nebavilo ale co.Jak už jsem řekla zkusit to můžu.Jen co jsem zabalila věci zavřela jsem kufr a položila ho ke skříni.
"Ty už sis dobalila?"zeptala se překvapivě Kar.
"Jak vidíš tak jo"usmála jsem se.
"Každopádně máš se jít naobědvat a potom třeba můžem jít nakupovat?"navrhla Kar.
"Jo vyhládlo mi a to není špatněj nápad"dodala jsem.
Šli jsme dolů se najíst.Poprvadě Kar u nás bydlí už dlouhou dobu.A my jsme docela i rádi.V Irsku totiž nemám nikoho jinýho než jí.
Hned jak jsme doobědvali jsme se rozhodly jít do obchodáku a něco si koupit a jelikož jsem chtěla vypadaqt nějak normálně tak jsem se šla osprchovat.Po osprchování jsem si vefénovala vlasy a hodila na sebe tyhle hadry: http://www.polyvore.com/cindy_out_cloth/set?id=120291114. Vlasy jsem si nechala rozpuštěný a zavázala šátek jako čelenku.Už ted jsem v celku byla nervozní.
"Jdeme? Nebo se budeš připravovat jestě hodinu?"zeptala se Kar.
"Už běžím"zakřičela jsem a popadla kabelku.
"No konečně"řekla popichně Kar.
"Hele!"hodila jsem na ní vražedný oči.)
"To byla sranda"řekla a usmála se.
"Haha"usmála jsem se ironicky konečně jsme mohli vyrazit.
Na taxíka jsme čekaly max půl hodiny.Ano,už jsem málem vypukla vzteky.
Když už konečně přijel mohli jsme jet do Irskýho centra,který jsem doslovala milovala.Vždycky měli všechno a nic jim nechybělo.Vždycky všechno dodaly a nikdy jste si na ně nemohli stěžovat.Irsko je prostě nejlepší.
Jen co jsme zaplatili letěli jsme do centra a asi 2 hodiny po něm bloudily.Hrozně moc jsme si to užily a taky koupily.Vlastně bych se ani nepoznala.Nechala jsem si udělat vlasy a gelový nehty.Kar si udělala jenom vlasy,gelovky jí nějak nelákaj.
Potom jsme si zašli na pohár a probíraly kluky.Ano velice dobrá zábava když víte jak začít a jak si vybrat správný místo když zaváma sedí 6 kluků a pořád se na vás otáčí.Někdy mám pocit že Kar zabiju za to co dělá nebo jak se chová.Ale neudělala bych to.
Začela jsem být unavená a docházely mi všechny síly.
"Kar? Pojedeme už domů?"zeptala jsem se unaveně.
"Jo,taky bych už radši jela"souhlasila a zavolala taxíka.
Ano tentokrát tu byl rychleji což jsem byla ráda.Nebudete mi věřit ale byla jsem unvená a chtělo se mi spát.
V taxíku to hrozně smrdělo dá se říct jako tráva a alkohol i z toho řidiče něco táhlo a tak jak je známo jsem se bála abychom nenabourali jak víte zítra odjíždíme do Londýna nerada bych místo toho ležela v nemocnicí.
Naštěstí ten řidič jel bezpečně a bezpečně nás dopravil domů.
"Jsme doma"zakřičela jsem.
"Holky dáte si večeři?"zeptala se máma z kuchyně.
"Já ne,já si jdu lehnout"zavolala jsem na mámu.
"A to já jo"zavolala štastně Kar.
Bohužel já už byla tak moc unavená že jsem neměla chut jíst a šla jsem si lehnout.Navíc jsem měla strach ze všecho co se tam stane nebo spíš a o co přijdu.A taky jsem měla trému a bála jsem se.
To se ale občas stává.
Jen co jsem přišla do pokoje spadla jsem na postel a zahmouřila oči a usnula.Jak jsem říkala byla jsem unavená.
********************************************************************************************************************************************************
Budík ukazoval 8:00h.Akorát.Vstala jsem a šla do koupelny,vysprchovala jsem se,vyfénovala vlasy a provedla ranní hygienu.Vlasy jsem si jestě vyžehlila a vzala si na sebe včerejší věci co jsem si koupila: http://www.polyvore.com/cgi/set?id=120294105. Trošku jsem se namalovala(make up,řasenka,tužka na oči,lesk na rty) aby můj otec netvrdil že vypadám jak bílá mumie procházející se po letiště co ho přiletěla navštívit.
Hned potom jsem se šla nasnídat a sebou jsem si vzala kufry.Máma už měla skleněný oči jako vždycky když letím do Londýna.Seděla na gauči a její slzičky padali dolů z jejích očí.Nedalo mi to a musela jsem si k ní sednou a pořádně a naposledy jí obejmout.
Právě že i ona mi bude chybět nejvíc,nehodlám být v Londýně dlouho.Když nepostoupím přijedu zpátky do Londýna,když se to semnou bude táhnout a budu stále v kolech zdržím se max.jeden měsíc a to mámu dostavá.Nemůže beze mě být ani jednu hodinu natož měsíc a taky jí mrzí že nemůže být semnou.Nemůže mě podporovat naživo ale jenom přes televizi což je blbý ale i tak jsem ráda že alespon někdo mě bude podporovat.Jestě chvíly jsem mámu objímala a popadla chleba a kufry a šla k taxíku kterej už kar objednala.
Při loučení z mámou mi tekly slzy proudem víc než mámě.

